Po krátké odpolední siestě jsme se z Tatranské Štrby vydali na poslední výlet. Na začátku nás čekal již tradiční výjezd serpentinou na Cestu slobody, ale tentokrát jsme na křižovatce před Štrbským plesem odbočili doleva a vydali jsme se západním směrem. Naším odpoledním cílem se stala malá podhorská vesnička Pribylina, ve které se nachází Muzeum Liptovské vesnice. Pribylina je od Štrbského plesa vzdálena asi 25km a vlastně se už nachází v Žilinském kraji. Zhruba 12km odsud leží Liptovský Mikuláš a přehradní nádrž Liptovská Mara, při jejímž budování v letech 1970-1975 pod hladinou zcela zaniklo celkem osm dědin. A pávě památky a skvosty lidové architektury z těchto vesniček byly zachráněny přenesením do lokality v těsné blízkosti obce Pribylina. Staly se tak základem krásného skanzenu, který tu byl otevřen v roce 1991.
My jsme při příjezdu nejprve úspěšně minuli ne zcela ideálně označenou odbočku ke skanzenu a neplánovaně jsme tak zavítali do samotné Pribyliny, která se může pochlubit především neobarokním kostelem sv.Kateřiny z roku 1910 a evangelickým neorománským kostelem postaveným podle projektu M.M.Harmince v roce 1902.
Samotný skanzen leží na opačné straně hlavní příjezdové komunikace a vede k němu pouze neudržovaná prašná cesta se štěrkovým parkovištěm. U stylového vchodu jsme zaplatili celkem 140sk (80 dospělí, 40 studenti, 20 foto) a mohli jsme se vydat na prohlídku nevelkého ale nesmírně zajímavého areálu plného typických dřevěných lidových staveb. Nejdříve jsme zavítali do několika obydlí liptovských zemědělců, následovala exkurze do malého obchůdku a také do staré vesnické školy. Ovšem největší pamětihodností celého areálu je přesná kopie ranně gotického kostela Panny Marie z Liptovké Mary. Kostel je jakousi dominantou skanzenu, je obehnaný stylovou zídkou s doškovou stříškou a věž kostela ční vysoko nad střechy okolních budov.

Hned za kostelem jsme se mohli osvěžit v příjemně chladné vodě zdejšího potůčku a poté co nás zdárně minulo stádo koz se svým pastevcem - ač dobově oblečen, používajíc mobilní telefon nás nešetrně vrátil do reality 21.století - jsme zavítali do velkého starostova statku obklopeného několika stylovými sýpkami na obilí. Kousek za statkem naproti hospodářským obydlím jsme mohli obdivovat další z kopií cenných památkových objektů zátopového území - goticko-renesanční kostel z Parížkovic, který je nejstarším zemanským sídlem Liptova.

Cestou zpátky ke vstupní bráně jsme ještě minuli dřevěnou zvonici a několik starých stodol a tím byla prohlídka Muzea liptovské vesnice u konce. Na zpáteční cestě do Štrby jsme se ještě na chvíli zastavili ve vesničce Podbanské, odkud se naskýtal úžasný výhled na nejzápadnější štít Vysokých Tater, kterým je majestátní Kriváň (2494m).